Ježíškova vnoučata plní přání i po Vánocích

Když jsme před Vánoci obcházeli klienty a ptali se jich, co by si eventuálně přáli od Ježíška, mnozí dlouhou dobu nevěděli. Tedy věděli všichni. Každý si přál především zdraví pro ně a pro jejich rodinu. Když jsme na to ale šli z opačné strany a řekli jim, ať zapřemýšlí nad maličkostí, drobností, zážitkem, který by jim udělal radost, nastalo po našem SeniorCetru všeobecné ticho …

Jen paní Věra Opialová hned bez zaváhání zvolala a v očích se jí zableskla jiskřička radosti: „Já bych chtěla jít do díííívadla (divadlo po „plzeňsku“) na operu nebo alespoň na operetu. Ale raději na operu.“

Paní Věra se láskou k divadlu netajila hned od prvních chvil, které začala trávit zde s námi v SeniorCentru. Do divadla měla vždy předplatné a na různá představení tak chodili společně s manželem.  Proto jsme neváhali a hned ten den jsme napsali Ježíškovým vnoučatům.

Přání jí splnila slečna Simona S., která zakoupila lístky na operní představení Hamlet, které hrají v Nové scéně Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Divadlo stojí v Plzni od roku 2015, kdy bylo vybudováno jako jeden z projektů Plzně v rámci EHMK 2015. A tak když paní Věra vyrazila 23. ledna se slečnou Simonou a aktivizačním pracovníkem Kubou na její milovanou operu, mohla se těšit nejen na ni, ale i na novu budovu divadla, ve které ještě nikdy nebyla.

Cestou do divadla paní Věra vyprávěla o smutných letech, kdy jako mladá učitelka musela učit v příhraničí, kde podle jejích slov, nebylo po divadlu ani vidu ani slechu. „Ale v Plzni, to jsem si přišla na své!“ zavzpomínala paní Věra radostně.  A na své si přišla i nyní, když po letech navštívila operu, kterou celou dobu bez mrknutí oka se zaujetím sledovala.

Po skončení představení, když jsme se paní Věry zeptali, zda se jí opera líbila, odvětila: „Jo! Líbila! Dívadlo je holt dívadlo!“
I my máme radost ze splněného přání.